Novinky   FanClub   Song   Diskografie   Galerie   Guestbook   Kontakt   Deník   Ohlédnutí   Tour   Ostatní   Setlist   Rozhovory   Facebook

Ota Váňa

Ahoj,

   Na začátek na tebe vybalím nějakou klasiku. Takže, jak a v kolika letech si začínal s hraním na kytaru a kdo tě nejvíc v těchto letech ovlivnil (myslím hudebně)? Tomáš Krulich zmiňoval Oldu Říhu. Byl to také někdo z tehdejšího Československa, nebo si spíš tíhnul k zahraniční tvorbě?

   Začínal jsem asi ve 13 letech. Ze začátku mě ovlivnil stejně  jako Tomáše Katapult, hlavně stříbrná deska. Ve 14 letech jsem si přivezl z Maďarska desku Metallicy „Master of Puppets“. A to byl pro mě zlom. Takže jsem zkoušel odposlouchat jejich kytarové riffy a učil jsem se je hrát. Hodně rád jsem měl v té době taky kapely Judas Priest a Accept,…

   Zůstaňme v historii. Můžeš něco málo říct o svém příchodu do Kabátů? Byť je známo, že hrajete od začátku v původní sestavě, na tom úplném začátku tam pár rošád proběhlo, především díky tehdy velmi „populární“ základní vojenské službě. Hrál jsi pokud se nemýlím tehdy ve Scandallu a Tomáš v Motorbandu.

   Já jsem přišel do Kabátu v době, kdy kapela v podstatě nefungovala. Tomáš byl v Motorbandu a tehdejší kytarista Jirka Bušek na kapelu neměl čas, takže kapela stagnovala. Měl jsem malou zkušebnu,  na kterou za mnou přišel Milan a dali  jsme to  dohromady. Jirka Bušek vzápětí odešel a po nějakém čase se vrátil Tomáš a už to jelo.

   Kdy jsi vůbec začal vnímat zvýšenou popularitu a mediální zájem o Kabát, protože zpočátku jste platili spíše za „Enfant terrible“ české rockové scény a média s vámi nechtěla mít nic společného.

   U nás to šlo všechno postupně. Nejdřív jsme objížděli kdejakou sokolovnu po celý republice a pravdu máš, že celé 90. léta nás média ignorovala, nám to ovšem nevadilo, protože jsme prodávali hromady desek a chodili na nás lidi. Až když jsme na přelomu tisíciletí začali klást důraz na kvalitu koncertů a začali jsme dělat velký turné, tak se o nás začalo trošku psát. A dokonce i některá rádia nás začala hrát.

   Potkali jsme se v Teplicích, přestože, jak jsi prozradil, žiješ momentálně v Praze. Jak často do Teplic jezdíš a jaký máš vztah k tomuto městu? Neuvažovali jste někdy s klukama o nějakém „čistě domácím“ koncertu? Myslím tím třeba Kabát „Na Stínadlech“ :o))))) (Kabát „U Ptáčků? :o)))

   Do Teplic jezdím často, protože zkušebnu máme u Hurvajse doma. Jezdím i na fotbaly, protože fandím FK Teplice. O čistě domácím koncertu jsme uvažovali několikrát, i stadión na Stínadle byl ve hře, ovšem nikdy jsme se nedomluvili s fotbalovým klubem. A zimní stadión už je na koncerty dost  nebezpečnej, takže v Teplicích v podstatě nemáme kde hrát. Ale „U Ptáčků“ to není  špatnej nápad :o).

   Zpátky od SCI-FI do reality … tento rozhovor je pro Czech Fan Club Iron Maiden, měla na tebe tahle britská metalová legenda nějaký vliv a kdy jsi o „mejdnech“ slyšel poprvé?

   Iron Maiden jsem slyšel poprvé asi ve 14 od kamaráda Milana Kotlíka,  kterej byl jejich velkým fanouškem. Je to bezpochyby jedna z největších kapel v historii rocku. I když mně trošku minuli.

   Momentálně je Kabát asi jedinou českou skupinou, která je schopná naplnit stadiony a zahrát na megascéně s efekty a vším tím, co k pravé rockové show patří, což známe pouze u zahraničních kapel. Cítíte vůbec nějakou konkurenci a čím si vysvětluješ tu obrovskou popularitu? Máš rád velká pódia?

   Velká pódia mám rád, vůbec celkově rád hraju, takže v současnosti mi hraní trošku chybí, protože jak sám víš , měli jsme minulý rok jenom jeden „Po čertech velkej koncert“. Mám rád i ten ruch okolo turné a i festivaly, kde se zase potká spousta lidí. Úspěchu si vážíme, jsme rádi, že naše muzika lidí baví.

   Má podle tvého názoru šanci v dnešní době prorazit začínající rocková kapela? CD a DVD se stahují nelegálně jak na běžícím pásu, videoklipy, jak říká Aleš Brichta, se netočí, protože je nemá kdo vysílat a český rockový fanda nám až na vyjímky tak nějak zlenivěl. Pamatuji doby, kdy byly plné kluby a sály i na kapely „okresního“ formátu a teď je problém zaplatit ze vsupného alespoň náklady na cestu. Jaký by byl tvůj recept na úspěch a co bys poradil mladým klukům, kteří do toho (nástrojů) právě v této době začínají „třískat“.

   Radit nikomu nechci. Snad jen to, ať každej hraje podle sebe, nikoho nekopíruje. Myslím si, že když je někdo dobrej a originální , tak  jsi ho lidi najdou. CD se sice neprodávaj, ale budoucnost vidím v živým hraní, protože zážitek z koncertu lidem žádnej počítač nenahradí.

   O Kabátu se toho napsalo a namluvilo spousty, přesto, jaké máte mezi sebou vztahy a podnikáte kromě koncertních šňůr společně i jiné aktivity? A čemu se věnuješ, když zrovna nehraješ na šňůře, nebo nenatáčíš ve studiu? (Další z klasických otázek, které nemohou v žádném rozhovoru chybět :o))

   My si umíme od sebe odpočinout. Takže si nevoláme každej den :o), ale když o něco jde, tak se semknem a táhnem za jeden provaz. Volnej čas trávím se svými koníčky - cykloturistika, fotbal, cestování atd.

   Jaký máš vztah k udělování cen a zúčastňuješ se rád těchto akcí?

   Uznávám jenom ceny, který  jsou od fanoušků. Největší cena je, když máš na koncertě  plnej sál lidí.

   Při konceru „Na Vypichu“ jste zahráli kus skladby „Má jí motorovou“ v thrashovém tempu, což vám dost slušelo. Neuvažujete do budoucna o nějaké takové „vypalovačce“?

   Nech se překvapit. Na nový desce se pracuje …

   Jakou hudbu teď posloucháš a necháváš se při skládání písniček inspirovat, nebo se snažíš o „čistě originální kytarový projev“?

   Poslouchám všechno možný, chodím dost i na koncerty. Při skládaní se něčím moc inspirovat nedá, nápad musí přijít, nemůžeš ho vyrobit.

    Připravuješ se nějak konkrétně na koncertní šňůru, nebo nahrávání alba? Myslím tím třeba hudební, nebo fyzickou přípravu. Máš nějaký rituál před vystoupením?

   Před turné se snažím trošku zapracovat i na fyzičce. Rituál máme už po léta stejný, čekáme až Hurvajs zívne, pak teprve můžeme jít hrát :o).

    Jaké je to hrát před desetitisícema lidí? Máš po tolika letech ještě trému?

   Zdravou trému musíš mít, aby si podal dobrej výkon, ale já se spíš na pódium těším.

    Čekají vás letní festivaly na Slovensku, s jakým očekáváním tam jedete a jak vás vnímá slovenský fanda? Hraješ rád na fesťákách?

   Slovenský festivaly hrajeme proto,  protože  udělat tam klasický turné je těžký. Jinak na Slovensko jezdím velice rád i soukromě. Myslím, že i tam máme dost fanoušků.

    Jaké máš plány do budoucna? (soukromé i ty Kabátovské)

   Já radši moc neplánuju, ono je to vždycky stejně všechno jinak. Tak snad jenom, aby všichni v mém okolí byli v pohodě a zdraví.

   Děkuji za rozhovor … matii

 

Spolupracujeme