Novinky   FanClub   Song   Diskografie   Galerie   Guestbook   Kontakt   Deník   Ohlédnutí   Tour   Ostatní   Setlist   Rozhovory   Facebook

 

Tomáš Krulich

(Hospoda "Čáslavka" 25.5.2007 Teplice)

Pamatuješ tuhle fotku?. Kamil už si nevzpomíná, nevíš jestli byla dělaná pro nějaký účel, nebo jste se šli jen tak vyblejsknout?

Tak to si pamatuju, nebudeš tomu věřit, ale ta fotka vyšla v Sedmičce pionýrů.

Fakt?!!

Fakt, nekecám … :o))

V kolika letech jsi začínal s kytarou a chtěl jsi být vždycky na tomto postu? My s klukama jsme vždycky chtěli bejt bubeníci :o)

Začínal jsem s kytarou. V té době hráli všichni bubeníci to samý, ale kytaristi mohli hrát každý něco jiného a tak mě zajímalo jak to dělají a jak to hrajou. Takhle jsem se dostal k hraní na kytaru..

Zpočátku jsi přestoupil z Motorbandu do Kabátu a nazpět, jak to tenkrát bylo ?

V té době jsem přišel z vojny a čekalo se na Milana Špalka, protože byl o rok mladší. Vlastně jsme byli už dopředu domluvený, že dáme dohromady Kabát. Pak přišla nabídka od Libora a Motorband byla tenkrát když řeknu nejlepší kapela na okrese, tak to je málo. To byla nejlepší kapela v kraji a on měl zájem, abych mu tam hrál na kytaru, takže jsem jeho nabídku přijal.

Vím, že vaše zkoušky byly v té době dost náročné, ještě máš potřebu cvičit na kytaru, nebo už žiješ jen z toho co ses dřív naučil?

Jasně máš pravdu, bylo to tak. Dneska je to tak, když jdeš dělat nový věci, zapneš si doma Marshalla, uděláš si pohodičku, vezmeš kytaru a první co je, tak se rozehráváš. Tohle můžu nazvat mým cvičením, prostě si jen tak brnkám a čekám, jestli to nepoletí kolem.

Takže už to nejsou ty hodiny drilu?

To určitě ne, že bych tam dřel nějaký trioly až do zpocení to ne.

Takhle tedy probíhá skládání tvých nových songů?

Jasně, prostě si brnkáš až dostaneš nějakej nápad. Dneska už to není sranda skládat. Musíš to udělat na třech akordech, aby si to lidi pamatovali, kolikrát si to zpětně pustíš a najednou zjistíš, že kopíruješ sám sebe :o) Že si  to vymyslel v jednadevadesátým :o))

Mám pravdu když řeknu, že tvým vzorem je Kirk Hammet? Vždycky si mi ho dost připomínal.

To ne, jestli někoho můžu jmenovat, tak to byl Olda Říha. Jestli chceš někoho ze západu, pak Billy Gibbons. Teď se teda omlouvám Oldovi, ale musím ho nazvat jako pravzor, kvůli kterému jsem vzal prvně kytaru do ruky. Začal jsem to mačkat a chtěl jsem vědět jak se to hraje.

Jak těžký bylo pro Kabát přežít 90tá léta? Útlum rocku a nástup popových věcí.

Tak pro Kabát tedy vůbec ne. Co jsme v devadesátých letech natočili, tak se krásně prodalo, to je jedna věc a navíc od toho 95 roku jsme si řekli, že by bylo dobrý podpořit každou desku nějakým turné, takže jsme to začali dělat stylem „né šrouby do kapsy, ale na tuhle věc“. Najednou na nás začalo chodit dvakrát víc lidí. Zlomová v tomhle byla Mega-Hu, kdy jsme si řekli „Musíme to udělat větší!“. Prostě jsme oželeli to, že si koupíme něco pěkného a místo toho dojedeme turné a bude to pro nás super zážitek. Musím říct, že tohle byl dobrej tah. Určitě to není jenom v tom, ale teď už s náma jede třináct kamionů, můžem si to dovolit a ještě přitom nějaký peníze vyděláme.

Klasická otázka, co děláš když zrovna nekoncertuješ?

Když máme chvilku volna, tak se rád projedu na kole. Teď jsem si koupil motorku, máme dobrou motorkářskou partu Uruguay 13, takže když mám čas strašně rád vyrazím na motorce.

Vidíš se ještě s klukama ze starýho Motorbandu?

S Kamilem se vidíme hodně málo, ale vždycky je to fajn, když už se potkáme. S Hafem vlastně jedeme na šňůře, hraje nám s Mewou jako předkapela. S Máčou jsme ve spojení, trochu je mi ho líto co te týká Motorbandu, že ho neustále musí stavět od začátku. Ale obdivuju ho, že nezměk a že se tomu věnuje pořád dál.

No, snad už se to teď stabilizovalo, znáš Apína?

To sice ne, ale těším se až kluky uslyším.

Vaše turné jede suprově, našlapaný koncerty, chybí ti ještě něco ke spokojenosti po hudební stránce?

Po hudební stránce vůbec nic. Ale nechci si dělat reklamu, že je to dokonalý. Zase o něco lepší než „Dole v dole“. Něco ti řeknu, když jsme dojeli poslední turné, to bylo v Havlíčkově Brodě, já jsem si v tu chvíli říkal „Ty vole, tohle bych chtěl zažít ještě jednou“, ale natočili jsme s klukama Corridu a je to tu znova, tak jsem šťastnej člověk.. :o)

Máš nějakou specifickou přípravu před koncertem ?

Máme před koncertem domluvený se sekuriťákama a lidma co se o nás staraj takový sezení, vyrážíme o hodinu a půl dřív z hotelu a sejdeme se s nima dole. Jelikož hrajem venku, tak jsou pro nás připravený karavany, tam si zalezem, dáme si pivko nebo vínko, prostě něco na povzbuzení. Vůbec to pro nás není prdel. Tréma ta funguje vždycky. 

To byla další otázka, takže tréma je?

No jasně, když tam máš jít před patnáct tisíc lidí, tak určitě. Tohle přesně popsal Olda v písničce Katapult.

Teď jedna speciální otázka. Máte na vystoupení dost pyrotechnickejch efektů, funguje tam nějaká synchronizace, jako „Teď všichni zpátky!“

:o))))))))

Chceš to přesně říct jak to funguje? Teď už to třeba víme, ale na první kšeft máme napsaný playlisty a červenou fixou tam máme takový malý plamínky, kdy to přijde :o)) Když o tom mluvím musím zdůraznit, že lidi co to pro nás dělaj, technici na pódiu i ostatní jsou jedna velká parta. Oni se vlastně ani pořádně nevyspí, protože sbalit všechno co tam je, aby to stálo za tři dny někde jinde není žádná sranda. Když jim vyjdou odpoledne dvě hodinky volna, tak se jdou hned vyspat. Ale oni to mají rádi a těší se na to. Především nikdy pro nikoho takovou scénu nestavěli, užívají si tu samotnou atmosféru koncertu a to si ještě vymejšlej různý fórky. Když jsme hráli v Brně, tak Milan si tam v jednu chvíli musí podladit, zapomněl tam něco vypnout, takže tam naběhli technici a udělali to za něj. A když přišel v Olomouci, měl tam nalepenou bílou pásku s nápisem „Vypni si ladičku vole!“. Zrátka je to skvělá parta bezvadnejch lidí.

Jaké máš plány do budoucna?

Tak plán je takovej : Dojezdit tuhle šňůru. Moc bych si přál, aby se to všechno povedlo jak má, aby se nic nepodělalo hlavně technika, aby to lidi viděli tak, jak jsme to pro ně připravili. Jinak musím říct, že o budoucnosti jsem nikdy moc nepřemejšlel.

Díky za rozhovor… matii

 

Spolupracujeme